O minulosti i budoucnosti hudebního festivalu Lípa Musica si s jeho  ředitelem Martinem Prokešem povídala Lenka Křivánková.

Je prosinec, závěr roku a za tebou velký kus práce.
Těšíš se na Vánoce?

Vánoce se pro mne staly tím nejhezčím svátkem. Teším se na to, že je společně v rodinném kruhu prožijeme s našimi dceruškami, které jsou právě ve věku, kdy se prostřednictvím dětských prožitků naplňuje kouzlo vánoc.

Festival v letošním roce byl opravdu vyjímečný. Byl pro tebe něčím zlomový? Čím?

Asi největší změna nastala mým odchodem z postu ředitele příspěvkové organizace KD Crystal. Odešel jsem právě proto, abych se mohl festivalu věnovat naplno. Letošní rok je podle mého názoru mostem k posunutí festivalu do přední linie českých festivalů a to jak v programovém složení, tak v organizační struktuře.

Je vůbec ještě kam stoupat co se týká dramaturgie nebo výběru interpretů? Máš vizi kam půjde festival v horizontu příštích 5-10ti let?

Jistě je kam stoupat a co zlepšovat. Z tohoto hlediska si troufám říct, že ještě dlouho bude. Rybník s českými hudebníky je sice malý, zato díky mezinárodnímu rozměru má festival obrovské možnosti, koho oslovit. Vize festivalu je jasná. Stabilizovat Lípu Musicu mezi nejzajímavejší hudební podniky v zemi a zároveň pevně zakořenit v mysli kulturní obce, že Lípa Musica je festivalem České Lípy a Libereckého kraje, tak jako je např. Pražské Jaro, či Smetanova Litomyšl bezpodmínečně spojena s místy svého zrodu a působení.

Co se chystá na příští rok?

To je zatím tajné :-), ale prozradím, čím festival zahájí. Zahájíme koncertem České filharmonie, která přednese osmou symfonii G dur “Anglickou” od Antonína Dvořáka a tři části /Vltava, Vyšehrad, Šárka/ ze symfonické básně “Má vlast” od Bedřicha Smetany.
Filharmonie...co vlastně tohle znamená pro Českou Lípu? Česká filharmonie je tím nejvyšším uměleckým kreditem mezi orchestry nejen u nás, ale i v zahraničí. Každý festival, který získá Českou filharmonii si tak zajišťuje obrovskou pozornost. V České republice se toutu výsadou mohou pyšnit pouze festivaly v Praze a poté Smetanova Litomyšl a občas Brno. Pro Českou Lípu a následně Lípu Musicu je to tedy to nejvyšší vyznamenání, že management České filharmonie, přijal po dvou letech, naší opětovnou pozvánku. Česká filharmonie bude tedy v České Lípě z hlediska historie potřetí, poprvé však svobodně. Filharmonie navštívila Českou Lípu v historii na příkaz Ústředního výboru KSČM celkem dvakrát a to v roce 1948 a 1968. Koncerty se uskutečnily v bývalém prostoru hal Vagonky, dnešního Bombardieru. Rok 2009 bude tedy i z tohoto pohledu vyjímečný tím, že to bude poprvé, co přijede do České Lípy svobodně, a to po 41 letech.

Je program na příští rok už kompletní?

Ano, program je definitivně nasmlouvaný. Nyní se tedy znovu rozjede pomyslné kolo příprav na v pořadí již osmý ročník festivalu.

Proč myslíš, že by měl člověk co vážnou hudbu neposlouchá, neorientuje se v ní, navštívit festival v příštím roce?

Myslím, že těch proč je víc. Jedním z hlavních důvodů je ten, že přivážíme skutečné lahůdky a to nejen z oblasti tzv. vážné hudby. Návštěvníci se mohou těšit na dva alternativní večery, na pořad pro děti, na duchovní hudbu, jazz, šanson, ale i na velké orchestrální večery, pěvecké recitály či komorní koncerty. I v příštím roce to budou kromě českých interpretů umělci z Japonska, Německa, Rakouska, Slovenska, Itálie, atd.. Přál bych si, aby si každý z posluchačů nalezl alespoň jeden večer, který navštíví. V rámci festivalu se neobjeví pouze hudební pořady, ale i výstava a přednáška.

Kdo vlastně festival pořádá a spolupořádá?

Festival jsem do tohoto ročníku pořádal se svou hudební agenturou Trifolium společně s občanským sdružení Arbor, které vzniklo na podporu duchovní kultury v regionu.

Celkem 53% lidí kteří se účastnili ankety na i-novinách, je hrdých na to, že festival Lipa Musica je v České Lípě. V letošním roce však ani jeden z koncertů nebyl v KD Crystal ani v Jiráskově divadle, proč?

To je hezké procento, které nás jistě těší a zavazuje zároveň. To, že některé z koncertů festivalu nezůstaly v Crystalu či Jiráskově divadle má několik pohledů. Jedním z nich je daná kapacita a kvalita daných prostor, která se pro jisté projekty prostě neslučovala s naší představou. Je zde ale i fakt, že jsme dané projekty po dlouhém zvažování přenesli do Nového Boru, kde nás přijali paradoxně přátelštěji než doma v České Lípě.

Hurvínek byl v divadle v Novém Boru...
Mimochodem byl jsi na Hurvínkovi s rodinou ?

Ano. Hurvínek je zrovna jeden z těch zmiňovaných projektů. Dvě českolipské školy a školky zaplnily dopolední představení a děti s rodiči a prarodiči z celého regionu vyprodali odpolední. Bylo to nádherné sledovat spontální projevy radosti a dětskou bezprostřednost, o kterou člověk v dospělosti přijde. Naše dvě dcerušky jsme o ten zážitek nemohli připravit...byly nadšené. Hurvínkovu cestu do Tramtárie shlédlo 800 diváků.

Není ti teď zpětně líto, že jsi opustil ředitelování KD Crystal?

Samozřejmě, že se mi někdy stýská. Pět let v lidském životě znamená mnoho. Nám se navíc podařilo vybudovat dobrý pracovní tým, který měl pevné základy a měl chuť skutečně do tvořivé práce. Myslím, že důkazem se stala programová nabídka a fakt, že lidé začali kultuře opět důvěřovat a že se za námi začali vracet. Nicméně, bylo to mé rozhodnutí z Crystalu odejít, protože jsem chtěl svoji energii věnovat i dalším aktivitám, kterým přikládám ve svém životě důležitost. Takže nelituji svého rozhodnutí, ale někdy si vzpomenu. Bylo to hezké i náročné zároveň.

Ještě k místům konání festivalu...
Máš nějaké ohlasy z obcí, kde se konaly koncerty?

Jistě. Ty ohlasy jsou pro nás motorem do další práce. Všude, kde měl možnost festival zaznít, jsme se setkali s obrovským zájmem a ohlasem publika. Jsem přesvědčen, že právě toto je jedno z poslání festivalu. Hudebně obohatit i zdánlivě malá místa našeho krásného kraje.

Myslím, že mnozí se dostali díky koncertům na místa, kam běžně nemohou, nebo nejdou...

Je to tak. Někteří přijeli jen ze zájmu navštívit daný kostelíček či obec a když se navíc povedlo počasí byl zážitek spečetěn.

Co se týká míst konání koncertů v příštím roce, jaká bude dramaturgie?

Srdce festivalu zůstane i nadále v České Lípě. Zde se uskuteční asi 9 projektů. Příští rok se dotkne tématu, které je našemu kraji více jak příznačné, a to odsunu Sudetských němců a problematice zpřetrhání kulturních kořenů v regionu. K České Lípě se dále přiřadí Nový Bor, Zahrádky, Jezvé, Kravaře, Nový Oldřichov, Jablonné v Podještědí, Jablonec nad Nisou a nově Doksy, Horní Libchava, Terezín a Prysk.

V Českých Budějovicích staví pan architekt Kaplický novou koncertní halu. Máš nějakou vizi ohledně prostor v České Lípě?

Mým snem je mít v České Lípě koncertní sál. Sny se někdy plní.

Jaké CD máš teď v přehrávači v autě?

Zasekla se mi v přehrávači jistá deska, která nechce jít za žádnou cenu ven a tak poslouchám pouze rádio.

Celý tvůj život je spojen s hudbou. Poslechneš si něco “jen tak”, pro radost?

Zůstal mi dar, že každou hudbu, kterou si pustím, dokážu vnímat a prožívat s radostí. A za to jsem opravdu vděčný.

Máš dvě krásné dcerky. Jaký mají doma “hit”?

Když se zamiluje kůň, Dělání, Statistika...

Na závěr mám poslední otázku. Je něco, co bys teď rád změnil?

Nejvíc bych zapracoval na mezilidských vztazích. Tam si myslím, že máme obecně vůči sami sobě velké dluhy. Pokud budou lidé ochotni řešit své problémy dialogem, máme šanci něco změnit. Přál bych si, aby měli k sobě lidé blíž, než je v dnešní době obvyklé. Nastávající doba adventu je pro to dobou nejvhodnější. Tak se o to pokusme.

Děkuji.

Já též.