Klaudius Kryšpín - seminář

Když jsem se rozhodl, že se půjdu podívat na seminář o bicích, vůbec jsem nevěděl, co mám čekat. Tento nástroj je pro mne "španělskou vesnicí". Bubeníky obdivuju, ale samotnému mě to připadá příliš pohybů na jednoho člověka a to vše v přesném rytmu s tím, že každá končetina si dělá trochu něco jiného.

 


Po příchodu mě okouzlila samotná sestava, která již na pohled působila jako špičkový nástroj. Samozřejmě, jako již tradičně v České Lípě, se čekalo na opozdilce, takže se začalo o něco později, nicméně u pivečka to nikomu nevadilo. Překvapil mě zájem odhadem čtyř desítek návštěvníků.

Seminář byl koncipován tak, že souprava byla umístěna uprostřed a ti nejzapálenější posluchači mohli sedět okolo a snažit se okoukat nějaké ty fígle. Klaudius vždy odehrál skladbu či dvě a následně se věnoval vývoji, jak sám tvoří rytmy a jak dospěl k finální verzi. Snažil se rozklíčovat zdánlivě složité věci a ukázat systém, kterým je třeba postupovat a učit se novým věcem. Postupně se začaly ozývat i otázky a probíhala diskuze, což ukazovalo na skutečný zájem. Překvapením večera byl malý šestiletý bubeník, který se neostýchal a sedl za soupravu. Všem přítomným včetně samotného aktéra vyrazil dech tím, co se naučil za půl roku cvičení.

Seminář musel z důvodu nočního klidu skončit s úderem desáté hodiny večerní, ovšem dveře se za posledním příznivcem zavřely až po jedenácté hodině.

Pro mě, jako pro laika, byla akce příjemným nahlédnutím do umění bubeníků, vždyť považte, kdy se člověk v dnešní počítačové době setká s "živým" bubeníkem. Podle reakcí přítomných budeníků, začínajících i zkušenějších, si myslím, že pro ně to muselo být určitě přínosné. Setkání s odborníkem a mistrem svého oboru je vždy zážitkem pro každého.

Stáhnout PDF